Revolver Revue 71

Časopis o literatuře a výtvarném umění.<br>Současnou českou poesii zastupuje v RR č. 71/2008 Pavel Kolmačka, prózu reprezentuje ukázka z připravovaného románu Stanislava Berana. Lubomír Martínek nazval cestopisnou esej Rozvazování gordického uzlu; ukazuje v ní, že k proměně osobnosti může vést jen dobře promyšlená cesta: „A protože nelze být všude, nelze vše obsáhnout, nelze vše milovat a o vše se zajímat, je její nedílnou součástí i lítost nad tím, co vše člověku uniklo, a bezradnost ze všeho, co nestihl a nepochopil.“<br>Kreslířka, sochařka a výrobce skleněných očí a much Jitka Havlíčková představuje háčkovaný Pomník automobilu, Milan Starý sérii linorytů a Jan Dvořák obrazy z přelomu století. René Krása vytvořil mimo jiné cyklus Metro. Atdhe Mulla fotografoval Kosovo na prahu nové éry a Viktor Karlík s Karlem Cudlínem navštívili ateliér Davida Černého. František Štorm ve svém zápisníku neskrývá okouzlení nad typografií daleké Indie. V nové rubrice, zaměřené na aktuální počiny designerských pracovišť, představuje Studio Najbrt knihu Josefa Koudelky. Další novinkou je Galerie RR, v níž vybraný kurátor – tentokrát Jan Čumlivski – předkládá výstavní projekt svých představ a snů. „Ve Lvově se nachází monastýr sv. Onufreje, patrona poustevníků a ,hippies´, který se oblékal pouze do svých dlouhých vousů a vlasů, dále pomník ,pankáče´ – kozáckého atamana Ivana Podkovy, popraveného Poláky v 16. století, jehož bronzová vyholená hlava punkera skutečně připomíná, a zejména socha Svobody na fasádě Etnografického muzea.“ – Pokračováním volného cyklu Romana Laubeho o nonkonformních hnutích mládeže v zemích bývalého socialistického tábora je textový a obrazový blok věnovaný historii hippies a dalších alternativních subkultur v sovětském Rusku a na Ukrajině. Vnímáním pocitu špíny a dotykovými tabu mezi Čechy, Němci, Ukrajinci a Rusy se zabývá Dmitri Zakharine: „Tak je například počet mladých českých žen, které si již vícekrát než jednou vypůjčily noční košilku, kalhotky nebo pyžamo od matky nebo sestry, téměř dvakrát vyšší než příslušný počet žen německých. České studentky spaly dle údajů v jedné posteli se svými matkami a sourozenci daleko častěji než Rusky, Ukrajinky a Němky. Ale co se týká sdílení postele s kamarádkami, vítězí Němky.“ Pokračuje cyklus Dokumentaristé: Adam Gebert přibližuje práci Jany Ševčíkové, která natáčela třeba Čechy v Banátu, Rusíny v rumunských horách nebo bezpopovce v oblasti dunajské delty. Pavel Kalina se zaměřil na mandaly, které nás dnes „pronásledují na každém kroku“.<br>Otázku, co se děje s naší pamětí v době expanse médií, si položil Zdeněk Vašíček. V kritickém Couleuru si můžete přečíst i o nové knize Petry Hůlové, filmu Bohdana Slámy, výstavě Michala Rittsteina, Morávkově režii Višňového sadu a mnohém dalším...